Hezký před štědrovečerní den. Dnes vám povím o své sobotní návštěvě Vídně.
V Rakousku jsem byla podruhé v životě, poprvé asi v prváku na lyžáku se střední. Alpy jsou super, ale ze
země jsem moc neviděla. Tvořím si docela sbírku hlavních evropských měst, které jsem navštívila, tak vánoční Vídeň byla jasná volba.
Výhodu mají lidi z Moravy, pro ně cesta trvá nějaké dvě hodiny. Pro nás Pražáky 4 a půl, což je docela zabijácké. Původní plán bylo vstávat ve 4 ráno, ale samozřejmě jsem nemohla spát, takže jsem znechuceně vstávala někdy ve 3 a začala si hrát se svým ježečkem, protože co jiného se dá dělat takhle brzo :D Odjezd byl v půl sedmé ráno z Florence.
V Brně jsme přesedali z jednoho autobusu do druhého, tak jsem se mimochodem dostala i tam a zdejšího "Grand Hotelu Brno****" při hledání wc, protože Brněnský autobusový nádraží prostě nemá záchody. Nechápu. Do Vídně jsme se dostali až v půl dvanácté dopoledne.
První jsme zamířili do Pratru, slavného zábavního parku, jelikož hned u něj nás bus vyplivl a šli na obří kolo. Věřím, že pro většinu lidí by to byl zážitek, ale mě to po několikanásobné návštěvě London Eye přišlo jako slabé kafe. Zbytek parku nic moc nefungoval, tak jsme se shodli, že by to chtělo udělat repete návštěvu někdy v létě a užít si všechny atrakce.
Pak jsme plynule pokračovali ke Schönbrunnu, což je enormně gigantický palác kde sídlili Habsburkové až do 1. světový války. Byl nádherný, ale projít celý areál by trvalo celý den, tak jsme ho jenom tak odešli a vyšlapali kopeček nad ním abych ho viděli celý z dálky.
Pak už jsme šli jenom do centra a viděli všechny možné kostely, secesní vchod do metra Karlzplatz a pod. Lokalizovali Starbucks a dali si kafe (kde mi pěkně podělali jméno na kelímku), pak nějaké jídlo a náhle byla tma. Ještě jsem teda urgovala návštěvu Forever 21, protože tenhle obchod je pomalu americká legenda, ale oblečení v něm mě vůbec nezaujalo :(
Pak už byl čas jít na ty největší vyhlášené trhy pod radnicí. Musím uznat, že byly opravdu nádherné a dokonale vymyšlené, ale těch lidí tam bylo takové množství, že se mi z toho dělalo zle. A nejhorší na tom je, že většina z toho byli Češi. Takže jsme více méně jenom chodili pro svařák v hrníčku (ty hrníčky byly božíííí) někde na kraji a zakempili to v přilehlém parku u trhů. Nad námi byli stromy plné velkých světelných Haribo medvídků, což mi přišlo dost bizarní, ale zároveň pěkné.
V 11 večer byl čas odebrat se zpátky k Pratru a jet domů. V prvním autobuse jsme chytli nějaké hlučné Němce co si tam udělali malou párty. V druhém jsem zas klasicky nemohla spát, tak jsem sledovala The Dark Knight Rises na obrazovce v sedačce přede mnou, zatímco zbytek lidí mělo hlubokou půlnoc. Návrat do Prahy v půl čtvrté ráno.
Bylo to pěkné, ale náročné.
V Rakousku jsem byla podruhé v životě, poprvé asi v prváku na lyžáku se střední. Alpy jsou super, ale ze
země jsem moc neviděla. Tvořím si docela sbírku hlavních evropských měst, které jsem navštívila, tak vánoční Vídeň byla jasná volba.
Výhodu mají lidi z Moravy, pro ně cesta trvá nějaké dvě hodiny. Pro nás Pražáky 4 a půl, což je docela zabijácké. Původní plán bylo vstávat ve 4 ráno, ale samozřejmě jsem nemohla spát, takže jsem znechuceně vstávala někdy ve 3 a začala si hrát se svým ježečkem, protože co jiného se dá dělat takhle brzo :D Odjezd byl v půl sedmé ráno z Florence.
V Brně jsme přesedali z jednoho autobusu do druhého, tak jsem se mimochodem dostala i tam a zdejšího "Grand Hotelu Brno****" při hledání wc, protože Brněnský autobusový nádraží prostě nemá záchody. Nechápu. Do Vídně jsme se dostali až v půl dvanácté dopoledne.
První jsme zamířili do Pratru, slavného zábavního parku, jelikož hned u něj nás bus vyplivl a šli na obří kolo. Věřím, že pro většinu lidí by to byl zážitek, ale mě to po několikanásobné návštěvě London Eye přišlo jako slabé kafe. Zbytek parku nic moc nefungoval, tak jsme se shodli, že by to chtělo udělat repete návštěvu někdy v létě a užít si všechny atrakce.
Pak jsme plynule pokračovali ke Schönbrunnu, což je enormně gigantický palác kde sídlili Habsburkové až do 1. světový války. Byl nádherný, ale projít celý areál by trvalo celý den, tak jsme ho jenom tak odešli a vyšlapali kopeček nad ním abych ho viděli celý z dálky.
Pak už jsme šli jenom do centra a viděli všechny možné kostely, secesní vchod do metra Karlzplatz a pod. Lokalizovali Starbucks a dali si kafe (kde mi pěkně podělali jméno na kelímku), pak nějaké jídlo a náhle byla tma. Ještě jsem teda urgovala návštěvu Forever 21, protože tenhle obchod je pomalu americká legenda, ale oblečení v něm mě vůbec nezaujalo :(
Pak už byl čas jít na ty největší vyhlášené trhy pod radnicí. Musím uznat, že byly opravdu nádherné a dokonale vymyšlené, ale těch lidí tam bylo takové množství, že se mi z toho dělalo zle. A nejhorší na tom je, že většina z toho byli Češi. Takže jsme více méně jenom chodili pro svařák v hrníčku (ty hrníčky byly božíííí) někde na kraji a zakempili to v přilehlém parku u trhů. Nad námi byli stromy plné velkých světelných Haribo medvídků, což mi přišlo dost bizarní, ale zároveň pěkné.
V 11 večer byl čas odebrat se zpátky k Pratru a jet domů. V prvním autobuse jsme chytli nějaké hlučné Němce co si tam udělali malou párty. V druhém jsem zas klasicky nemohla spát, tak jsem sledovala The Dark Knight Rises na obrazovce v sedačce přede mnou, zatímco zbytek lidí mělo hlubokou půlnoc. Návrat do Prahy v půl čtvrté ráno.
Bylo to pěkné, ale náročné.
Žádné komentáře:
Okomentovat